Proč je optimální výživa lepší než léky

Nechť je strava Vaším lékařstvím

Dr. Arden Andersen je častým přispěvatelem diskusí v časopisu pro trvale udržitelné zemědělství Acres z USA. Je doktorem lékařských věd (MUDr.), který se v praxi snaží dodržovat Hippokratovu tezi „Nechť je strava Vašim lékařstvím“. Je také pokrokovým zemědělcem. V obou těchto svých rolích dokázal skloubit vztah mezi zdravím půdy a rostlin, zvířat i lidí. Jako konzultant spolupracuje s farmáři po celém světě. Proto je obtížné říci, zda se věnuje více výuce, konzultantské práci na poli a nebo praktickému lékařství. Má totiž úspěchy ve všech jmenovaných oblastech, jeho nejvýznamnější počin spočívá ve výuce studentů, které vzdělával, a důležité je také využití i zhodnocení informací z tohoto rozhovoru a z knih, které již napsal.

Otázka: Hippokrates říkal: „Nechť je strava Vašim lékařstvím“,ale současná medicína se domnívá, že léky by měly být naší potravou. Co vy si o tom myslíte?
Odpověď: Před několika týdny jsem se zúčastnil konference v Chicagu, kde jeden lékař uváděl, že 75 % a někdy i více veškerého současného lékařského výzkumu je financováno farmaceutickým průmyslem – výrobci léčiv. Většina nebo mnoho lékařů se podle toho také tak chová „ Ano, samozřejmě, léky se dokáží postarat o vše !“ A až tou poslední věcí, která by mohla nahradit tento výzkum, je pro ně strava.
Otázka: Ale ve skutečnosti zde existuje mnoho věcí kromě potravy, které nahrazují léky, jsou vyrobeny ze přírodních zdrojů.
Odpověď: Pochopitelně, existuje mnoho bylinných směsí, potravinových výtažků, mnoho výživných látek, které by měly být v potravě (a skutečně v některých případech v potravě také jsou), které přináší stejné léčivé účinky jako léky. Avšak fungují na odlišném principu. Skutečnost je taková, že léky Vám neposkytují výživu, pouze dokáží zablokovat nebo oklamat tělo ve víře, že zde existuje jakási rovnováha či vyváženost.
Zhruba před 10 lety byla v Evropě dokončena studie zabývající se porovnáním léčby srdečních onemocnění při použití léků a bez léků. Tato studie trvala 20 let, proti obvyklým 10. Zjistilo se, že během prvních 10 let došlo u skupiny účastníků, kteří užívali léky (proti hypertenzi, cholesterolu, používané při onemocnění srdce), k mírnému zlepšení, lidé se cítili o trochu lépe. Nejednalo se o výrazné zlepšení jejich stavu, ale cítili se o trochu lépe než skupina, které léky neužívala. Avšak když se na stejnou skupinu podíváme během druhých 10 roků, zjistíme, že se již mnohem lépe cítila a též fungovala ta skupina, které neužívala léky, ale ve své výživě preferovala zásady zdravé výživy. Kromě toho měla nižší úmrtnost než skupina užívající léky. Tato studie dokázala, že výživa má stále zásadní vliv na celé tělo, dodává tělu energii, aby dobře fungovaly veškeré jeho funkce. Můžete užívat po dobu 10 let léky, které jsou drahé, a i přesto se ve druhém desetiletí cítila skupina, která užívala léky, hůře a měla i vyšší úmrtnost.
Otázka: Lékaři to „dokáží“ pochopit, ale laici a neodborníci ne, proč se prakticky neprovádí žádný výzkum, který by dokázal nahradit léky jiným způsobem. Je to způsobené tím, že farmaceutické společnosti by nebyly pro.
Odpověď: To je správně řečeno – mnoho těchto věcí těsně souvisí s patentováním. Zda můžete patentovat něco, co by mohlo získat monopolní postavení tohoto patentovaného výrobku na trhu. Ale existuje zde stále ohromné množství výzkumů, které se navzdory skutečnosti, že lidé podnikají a chtějí vytvářet vysoký zisk, zabývají využíváním starých vyzkoušených a osvědčených postupů – a mnoho potravin patří právě sem.
Otázka: Je nám známo, že někteří lidé trpící osteoporózou a artritidou a holističtí praktici nám říkají, že jedním z osvědčených a vyzkoušených léčivých prostředků, které dokáží tyto stavy regulovat  nebo  zvrátit je diatomitová půda původně nazývaná diatomitový písek, což je vlastně silika.
Odpověď: Ano. Je jisté, že osteoporóza není zapříčiněna nedostatkem léků. Osteoporóza je zapříčiněna nedostatkem odpovídající výživy a správného procesu trávení v lidském těle, které by dokázalo zhodnotit a dobře využít všechnu výživu, která se nám dostává do našeho těla. Při mé léčbě osteoporózy používám léky opravdu zřídkakdy. Nemyslím si, že by byly účinné, a zjišťuji, že mnoho žen je nesnáší a zřejmě ani jejich žaludek. Spoléhám se na optimální výživu, přidávám věci jako je diatomitová půda, stroncium s minerály kombinovanými s mikrokrystalickým vápníkem. Prostřednictvím optimální stravy a překontrolovaného dobrého trávení zjišťujeme, že dokážeme zcela vyléčit osteoporózu.
Otázka: Jak se díváte na stopové minerály? Zdá se, že jsou dnes velmi populární a nás zajímá ten správný přístup k nim a jejich co možná nejlepší organická podoba.
Odpověď: Toto je opravdu dobrá otázka, na kterou by jistě rádo odpovědělo mnoho společností vyrábějících potravinové doplňky, protože by všichni říkali, že pouze ten jejich výrobek je skutečně tím správným výrobkem. Po celou řadu roků jsme slýchali mnoho pojmů – mají velikost mikronů, jsou koloidní, to či ono. Skutečnost je taková, že pokud se nejprve zaměříme na obsah živin, zjistíme, že ve střevech zde musíme mít optimální mikrobiologické poměry, kam patří laktobacily, bifido bakterie a tak dále, a ty správné kyseliny a enzymy, aby bylo možné tuto potravu správně strávit. Takže kombinací všech těchto faktorů mohou být stopové minerály užitečné. Zjišťujeme, že většina současných potravin obsahuje určitou část hlavních výživných látek – vápník, magnézium, draslík – ale nulový obsah velmi důležitých kritických výživných látek – např. stroncium, vanadium, chróm, jod, lithium atd.Takže jedinou možností je konzumovat tyto složky prostřednictvím potravinových doplňků. Z mnoha na trhu dostupných potravinových doplňků upřednostňuji používat materiály s obsahem komplexotvorných aminokyselin, a to v podobě vysoce kvalitních výrobků. Vím, že obsahují mnoho těchto výživných látek. Stopové minerály jsou rozhodující pro řádnou funkci imunitního systému. Například selen je velice důležitý pro prevenci i léčbu rakoviny. Velice důležitý je i ke kompenzaci rtuti, jejímuž působení jsme vystaveni v okolním prostředí. Bohužel mnoho potravin dnes selen vůbec neobsahuje. Upřednostňuji komplexotvorný selen. Selen můžete sehnat jako seleničitan sodný, ale znovu se musím vrátit k trávení, kdy zjišťuji, že když pacientovi podám směs stopových minerálů – ať již v podobě tablet nebo v tekuté podobě nebo i v potravě např. společně s mořskými řasami nebo podobným materiálem, nebude to fungovat, pokud nebude řádně pracovat trávící systém, protože kovy vyžadují dobrou hodnotu kyselosti ve střevech i dobré enzymy kvůli jejich asimilaci.
Otázka: Mohl byste našim čtenářům objasnit vztah k vitaminům? Hovoříme stále o stopových minerálech, ale chceme hovořit také o vitaminech a zde existuje přitom mnoho nejasností ohledně těchto 2 konceptů.
Odpověď: Vitaminy představují jakési katalyzátory, které zajišťují spolupráci dalších složek, řádné využití minerálů a pochopitelně mnoho vitaminů má i minerální složky. Např. B12 má kobalt, a vitaminy zprostředkovávají pak příslušná dění, při tvorbě proteinů, aminokyselin, uhlohydrátů, součástí buněk a buňky potom tvoří jednotlivé tkáně atd. Vitaminy jsou katalyzátory těchto procesů: platí tedy, že když máme k dispozici minerály, můžeme mít všechny uhlohydráty a proteiny, avšak pokud nemáme vitaminy, tak je nám to všechno nanic. Je to pouze hromada sutě. Kromě toho jsou vitaminy velice důležité, protože pomáhají likvidovat volné radikály. Například vitamin C a E spolupracují velmi těsně s glutathiony, selenem, manganem, mědí a dalšími antioxidačními minerály.
Otázka: Je zde obsažen zinek a jód?
Odpověď: Určitě. Všechny tyto stopové prvky jsou velmi důležitými součástmi tohoto procesu – řekněme likvidace volných radikálů, které způsobují poškozování našich tkání. Vitaminy tak zabraňují těmto nežádoucím postupům, umožňují nám tak „zchladit oheň“ a skutečně je účinně likvidovat tak, aniž by došlo k poškození okolních tkání.
Otázka: Při nedávné práci na textu, který šel do tisku pod názvem „Minerály pro genetický kód“ jsme zjistili, že existuje 22 subatomických částic, které jsou obsaženy ve fotonech slunečního světla, které nám do dávají vitamin D. Můžete to komentovat?
Odpověď: Je jisté, že dochází k přeměnám energie pocházející ze slunce. Co se týče výstavby našeho těla, naše tkáň se více méně skládá z vápníku. Lékařský výzkum nám skutečně před nějakou dobou potvrdil, že vitamin D nespolupracuje pouze s vápníkem, ale že funguje jako prevence rakoviny. Zdá se, že pomáhá optimalizovat ještě mnoho dalších procesů v našem těle, přičemž mnoha s nich zatím stále ještě nerozumíme. Bez nich by zde byla jedna velká pustina. Například existuje výzkum dokazující, že velké dávky vitaminu D dokáží snížit krevní tlak. Víme, že vitamin D souvisí s depresemi a je pro nás důležitý, abychom pochopili všechny tyto věci, které se skládají z více složek, než které si dokážeme vysvětlit – a jsme opět u toho, vše se znovu transformuje na energii. Tak například při opalování využívají naše buňky něco z fotonické energie, kterou přetvářejí na vitamin D.
Otázka: Pokud obrátíme náš rozhovor ke zvířatům, vitamin D dokáže zřejmě ničit takové věci jako je hovězí tuberkulóza, může to být brucelóza a některé nemoci, které znamenají pro rančery mnoho problémů. Jak vnímáte vztah s humánním lékařstvím?
Odpověď: Zjišťujeme, že vše funguje velmi dobře, pokud máme dostatek vitaminu D. Například, jsou zde k dispozici celá řada prací zaměřených na vliv slunečního záření na rakovinu kůže. V praxi bylo skutečně dokázáno, že sluneční svit opravdu snižuje četnost výskytu některých druhů rakoviny – rakoviny plic, prostaty, prsou a žaludku. Sluneční záření pochopitelně musí být harmonizováno s tvorbou a využitím vitaminu D v našem těle, a to především imunitním systémem, který je schopen vykompenzovat jakoukoli nemoc. Pokud lidé trpěli před mnoha lety tuberkulózou, umístili je do nějakého útulku, a co oni skutečně dělali? Vystavili je působení slunečních paprsků! Sluneční svit představuje něco, co bylo již našimi předky chápáno jako velice důležitá věc pro naše zdraví i uzdravení.
Otázka: Zaměřme se teď na něco, co ovlivňuje život zvířat i lidí, a to jsou tuky omega 6 a omega 3 – konkrétně jak zvířata rostou, když jsou na pastvách, a nebo jsou-li krmena vysoce čisté uhlohydráty.
Odpověď: Toto má spojitost s biochemií ve střevech a s mikroorganismy, které jsou součástí této biochemické cesty. U přežvýkavých zvířat nebylo nikdy záměrem udržovat je v dokonalém zdraví prostřednictvím uhlohydrátových nebo obilno-uhlohydrátových diet ani cukru nebo alkoholu. Avšak někdo skutečně přidává zvířatům do krmných dávek alkohol! Avšak organismy přežvýkavců nejsou dimenzovány k trávení těchto látek – mohou, ale nikdy to nebylo ani požadováno. Pokud bychom výše uvedené věci přidali do potravy přežvýkavců, změnili bychom u nich biochemii, což znamená, že bychom změnili povahu vyráběných mastných kyselin. Tyto mastné kyseliny pronikají do krevního oběhu a následně končí rozhodnutím, které druhy omega olejů budou přetvořeny na tuky. Pokud máme vysokoobilnou dietu, snažíme se dospět k vyššímu podílu tuků omega 6, což znamená více nasycených tuků v mase. Toto je odolnost vůči stresu. Známe tento účinek jak u lidí tak i u kuřat. Pokud stresujeme člověka nebo kuře, jejich hladina cholesterolu se zvyšuje. Proto platí, že pokud stresujeme přežvýkavce s vysokokoncentrovanou dietou, tyto nasycené tuky rostou – pochopitelně zvíře přibývá na váze, protože je mu dodáván tuk, avšak nemá dostatečně bohatou výživu. Pokud tomuto zvířeti podáme místo toho trávu, biochemie přežvýkavce začne vytvářet bloky omega 3, které jsou zvířetem absorbovány a vytvářejí následně tuky omega 3. Pokud tohoto přežvýkavce krmíme trávou, která má obsah cukru 12 % a nebo vyšší, můžeme získat u hovězího dobytka poměru omega 3 : omega 6 alespoň 1 : 1, takže skutečně můžeme mít v hovězím mase více omega 3 než omega 6 a stále zde dosáhneme denního nárůstu hmotnosti o dobré 3 libry (cca 1,4 kg).
Otázka: Pokud je zvíře chováno ve velkochovu, má málo pohybu, nikdy se nedostane na vzduch, který by nebyl plný fekálního prachu a chemikálií atd. Co Vy na to?
Odpověď: Určitě to není správně, i když potřebujeme mít zvířata proto, abychom dosáhli takových výrobních kapacit, které jsou potřebné k nasycení populace.
Otázka: Často jsem se podivoval nad tím, proč mají lidé zájem o krutost (bezcitnost) vůči zvířatům, která často vítězí nad otázkou pastvin a krmení.
Odpověď: Myslím si, že je to diskuze pro politiky!
Otázka: Posuňme se o kousek dále a podívejme se teď na lékařské důsledky. Jaké jsou následky používání pesticidů, herbicidů, fungicidů na okolní prostředí a dodávky krmiv?
Odpověď: Jedním z důvodů k napsání mé knihy „Opravdové lékařství, opravdové zdraví“ bylo zdůraznit zaprvé to, že lidé mají v oblasti lékařství možnost volby, ale současně tyto informace nenaleznete v zemědělské literatuře, nenaleznete je ani ve farmářském časopise ani v univerzitních publikacích ani na zemědělských školách, stále je k dispozici bohatý lékařský výzkum, který popisuje vztah mezi pesticidy a nemocemi, a to přímo či nepřímo. Nehovoříme přitom pouze o nějakých našich domněnkách. Nehovoříme ani o živoucích přáních. Existují zde totiž, jak potvrzuje lékařská literatura, absolutní vzájemné souvislosti mezi těmito látkami a ranými stádii rakoviny. Vše je pouze o pesticidech a nedostatku výživy, která by se s těmito pesticidy dokázala vyrovnat.
Otázka: Znamená to, že je tato výživa nestravitelná, pokud zde působí chemické molekuly?
Odpověď: Určitě. Je to o tom, že nepotřebujete pesticidy, když máte dostatečnou výživu. To prostě nejde v rámci jednoho systému dohromady. Pokud máme k dispozici odpovídající zemědělské postupy, což znamená, že máme optimální výživu – hodnoty obsahu cukru se zvyšují a nedodáme-li pesticidy ke kořenům rostlin, jednoduše to funguje. Také známe souvislost mezi pesticidy a Parkinsonovou chorobou, což je velmi devastující neurologické onemocnění – 3 kvalitní studie vznikající po Válce v zálivu potvrdily souvislost organofosfátových pesticidů s Parkinsonovou chorobou. Jednalo se tehdy o významnou studii, protože zemědělství o tuto problematiku nemělo zájem a ve skutečnosti se na jejím průběhu ani nijak nepodílelo. Organofosfátové pesticidy byly používány našimi vojáky ve Válce v zálivu, kteří se následně vraceli s mnoha syndromy Parkinsonovy choroby, které vláda zkoumala a případně spojovala s organofosfátovými pesticidy. Pokud posuzujeme Parkinsonovu chorobu u naší populace a nevojáků, pak se musíme zaměřit na pesticidy, a to především na organofosfátové pesticidy. V současnosti jsou Parkinsonovou chorobou postiženi stále mladší a mladší lidé.
Otázka: Organofosfáty byly obviněny také Markem Purdeyem, expertem na nemoc šílených krav, který měl dostatek času na prokazování jejich účinků na mozek postižených zvířat. Víte o tom také něco?
Odpověď: Ano, vím o této práci a domnívám se, že je velmi velmi zajímavá. Vůbec nejsem překvapen potenciální souvislostí organofosfátů a neurologickými onemocněními nebo neurologickými anomáliemi, protože přesně tak byla popsána nemoc šílených krav – jedná se o anomálii centrálního nervového systému a opět výzkum přiřazuje těmto typům problémů s organofosfáty.
Otázka: Co se vlastně skutečně děje s těmito chemikáliemi, obývají geny, pronikají do genů?
Odpověď: Může se stát celá řada věcí. Chemikálie se vměšují a zasahují do celkové komunikace celého komplexního systému. Vypadá to stejně, jako když máte počítačový program, který ovládá robota na výrobní lince automobilky. Potom k němu někdo přijde a hodí do robota nějaký klíč. Stane se to a robot se porouchá. Je to podobné, jako by se do našeho těla dostal nějaký těžký kov. Avšak co se stane, když někdo přijde a provede zásah do počítačového programu, který ovládá chod robota? Již dávno se nejedná o záležitost pouze robota, musíme se vrátit zpět a opravit základní informační soubory. Problém spočívá v tom, že pokud bychom nereagovali opravdu rychle, v důsledku vadného informačního souboru bude vyrobeno třeba 1000 automobilů s nějakou vadou. Ano, náš genetický materiál se podobá tomuto softwarovému programu, a když máme chemikálie, pesticidy, systém nedokáže pracovat s informacemi předanými do hardwaru (technického vybavení) a kromě toho dojde k jeho poruše v důsledku duplicitních vad.
Otázka: Nebo přejde do divokého rozmnožování se.
Odpověď: Přesně tak a často k tomu také dochází – jmenuje se to rakovina.
Otázka: Lindony nebo organofosfáty nebo takovéto věci to mohou způsobit?
Odpověď: Je tomu přesně tak. Zajímavá věc je to, že když nám příroda poskytuje mnoho příležitostí ke zvrácení stavu, je to něco podobného jako skládání jednotlivých bloků při stavbě domu. Můžeme tak postupovat u půdy, rostlin, zvířat i lidí, avšak bez řádné výživy nedokážeme vůbec nic. Proto klademe takový důraz na propojení zemědělství a lékařství. Zemědělství a zdraví člověka.
Otázka: Nedávno byla sklizena geneticky modifikovaná úroda.
Odpověď: Ano, genetické inženýrství představuje další výmluvu, jak zabránit správné výživě a je to další způsob monopolizace průmyslu vůči farmářům, vůči spotřebitelům a pochopitelně to souvisí se zvýšeným používáním pesticidů a s konzumací stále většího počtu léků. Máme více nemocí, alergií atd. Všechno je zdokumentováno v lékařské literatuře. Tak jsme také pochopili, že veškeré genetické inženýrství vlastně „hází klíč do softwarového programu našeho těla“, a proto je tento softwarový program často tak poškozený.
Otázka: Co tomu říkáte počítačovým jazykem?
Odpověď: Počítačový virus – určitě! Literárně řečeno je to přesně to, co se děje v genetickém inženýrství. Ke genům přidají virus, protože tento virus působí na jeho aktivační složku, ale potom musejí přidat ještě značkovač odolný vůči antibiotikům, aby mohli říci, který ten či onen gen byl úspěšně zaveden, následně však zcela skončí antibiotická odolnost v rámci celého výživového řetězce.
Otázka: Pěstujeme obilí, které je geneticky modifikováno, potom z něj získáváme cukr a obilným cukrem nahrazujeme veškeré další cukry, protože je to tak levnější. Co to udělá s naším metabolismem?
Odpověď: Máme s tím vážné problémy. Přímo to souvisí s obezitou a diabetem. Lidé nechápou, že sirup z obilní fruktózy je vlastně kombinací rafinované fruktózy a sacharózy z obilí. Proto tato kombinace rafinovaných cukrů často vstupuje do našeho potravinového řetězce v pravidelných a vysokých dávkách, takže stimuluje a nadměrně zatěžujeme systém, který je rezistentní vůči inzulinu, přičemž do něj nevracíme žádné živiny. Končí to opět naší nadváhou, máme vážné problémy s obezitou již i u mladých lidí. Americká populace konzumuje za posledních 50 roků stále více cukrů, a to především od doby vynalezení obilných sladidel obsahujících jak fruktózu, tak i sacharózu. Proto máme stále výraznější alergické reakce na obilné výrobky. Výsledkem tohoto vývoje je potom více alergií a více zánětlivých onemocnění v celé populaci.
Otázka: Jak si tělo poradí z pohledu metabolismu s tímto novým cukrem?
Odpověď: Vyskytuje se zde celá řada poruch, protože zde existuje mnoho různých cest, jak jsou využívány a jak blokují různé odezvy našeho těla. Sacharóza stimuluje systém reagující na inzulin. Proto nemá žádnou výživovou hodnotu, je bezezbytku využita při tomto inzulinovém procesu, vede k rezistenci vůči inzulinu, hyperglykémii a případně k diabetu II.typu. Stejně tak vede k obezitě a všem věcem, které s tím souvisejí. Další složkou je fruktóza. To však není ta fruktóza, kterou přijímáte do Vašeho těla, když konzumujete ovoce – tato fruktóza je kombinací všech dalších výživových složek – enzymů, stopových minerálů, hlavních minerálů, vitaminů atd. – takže fruktóza má pro systém různý význam. Ale když vezmeme rafinovanou fruktózu a přidáme ji do systému, budeme mít další problém, protože se nestane součástí metabolismu našeho těla. Bude metabolizována pouze v játrech a my vidíme obdobné reakce v játrech při vysoce fruktózové dietě stejně jako u alkoholiků. Naše játra ztěžknou a nabudou na svém objemu. Pokud nebudete nasyceni ani uspokojeni jídlem s rafinovanou fruktózou, budete se přejídat, protože Vaše tělo si přitom prostě neřekne: už dost. Domníváme se, že lidé se v případě této diety budou přejídat stále více a více, budou mít hroznou chuť na cukr – je to takový návykový proces. Čím více konzumují, tím větší mají hlad.
Otázka: Co způsobuje návykovost tohoto procesu?
Odpověď: Ano, je to řečeno správně. Tělo se tak dostává do situace, kdy požaduje stále více a více těchto cukernatých nápojů.
Otázka: Jak to ovlivňuje to, čemu říkáme „suchá opilost“? Někdo, kdo strávil formující roky pitím a potom přestal pít alkohol?
Odpověď: Jednou z věcí, kterou vidíme u alkoholiků, je to, že součást celého alkoholového procesu je vlastně problémem s metabolismem uhlohydrátů.
Otázka: A to pokračuje i poté, co přestal s alkoholem?
Odpověď: Ano, existuje zde určitý problém s uhlohydráty, který začíná typicky a alkohol se stává jeho uspokojovatelem, takže se pak z lidí stávají tzv. post-alkoholici, kteří mají neustálý problém s uhlohydráty.
Otázka: Mohou se stát závislými také na aspartamu?
Odpověď: Ano, aspartam zvyšuje naší touhu po stále větším množství cukru nebo uhlohydrátech, tento proces stále pokračuje. Co však bychom měli dělat v rámci rehabilitačního programu pro alkoholiky, to je revidovat jejich dietu, zbavit je rafinovaných uhlohydrátů a pouze jim v rámci optimálního výživového programu povolit komplex karbohydrátů především se stopovými minerály, tak aby mohl proces metabolismu uhlohydrátů v játrech a slinivce břišní zdárně probíhat tak, jak to navrhujeme.
Otázka: Růstový hormon hovězího dobytka. Jak působí na lidi? Někdo argumentuje, že je to stejné jako u toho hormonu, který si kráva vyrobí přirozenou cestou.
Odpověď: Musejí tak argumentovat, protože kdyby řekli pravdu, zastřelili bychom je. Skutečnost vypadá tak, že prvním experimentem na lidech s geneticky upravenými výrobky byl L-tryptofan a známe firmu Showa Denko, která jako první vyráběla L-tryptofan v rámci genetického inženýrství. Způsobilo to 1500 syndromů eosinofilie-myalgie a 37 úmrtí. Americký Úřad ke kontrole potravin a léčiv (FDA) vypracoval stanovisko, že kontaminace potravinových doplňků na trhu, a to navzdory skutečnosti, že dosud neměl žádný výrobce L-tryptofanu problém, způsobila tento problém. S tímto historickým pohledem se díváme na růstový hormon bovine somatotrofin (BST). Kanaďané zkoumali zvířata, kterým byl podáván růstový hormon BST, a zjistili přitom závažný problém. Totiž bylo zjištěno, že těmto zvířatům vyrůstaly větší orgány, avšak o menší hmotnosti. Zvířata ubývala na hmotnosti. Měla větší problémy s neplodností. Měla více defektů a vad. Měla více mastitid. Pokud by to bylo následkem přirozeného vývoje, nebyly by s tím žádné problémy, avšak zde nemůžeme vidět tyto následky na rozdíl od těchto růstových hormonů.
Otázka: Myslíte si, že jsou zde také nějaké následky pro lidi?
Odpověď: Na základě mé zkušenosti a toho co vidím, jsou důsledky pro člověka velmi podobné těm souvisejícím s fiaskem L-tryptofanu. Již jsme svědky toho, že u lidské populace roste výskyt diabetu, prvních stádií rakoviny atd.
Otázka: Nesnášenlivost mléka?
Odpověď: „Značná nesn&aac